Malá Fatra 26.-28.8. 2007 - 1. den
1. 9. 2007
Zuzka měla volno několik dní po sobě, já už jsem byla z dvou měsíční brigády zpátky, tak jsme toho musely využít. Říkaly jsme si, že musíme něco společně podniknout. Předběžně jsme se domluvily na Malé Fatře někdy od soboty 18. do úterka 21.8. Sledovala jsem počasí na netu, hledala nějaké info o ubytování, zakoupila turistickou mapu... Nakonec jsme se v pátek na tvrdo domluvily, že teda vyrazíme s batohy na zádech, včetně spacáků a karimatek, neboť jsme si nerezervovaly žádné ubytování. Věděly jsme o dvou horských chatách a o kempu v Terchové, takže jsme to neřešily.
V sobotu 26.8. 7:15 jsme vyjížděli z Třince. Naše cílová stanice Strečno. Na nádraží však žádná cedule, žádná značka. Kam teď? Pomocí mapy a mého (sorry zuzi:D) orientačního smyslu jsme se vydaly na cestu správným směrem, protože jsme se po chvilce napojily na červenou značku, která nás provázela skoro celé dva dny. Zpočátku to bylo zvláštní, batohy se nám zdály těžké (nejhorší jsou první minuty s krosnou na zádech, pak už se to v pohodě dá – kdo nezažil, nepochopí...:), nevěděly jsme či jdem správně.... Počáteční obavy se však rozplynuly a my si to začly užívat plnými doušky.
Na Starém Hradě stanovali dva mladí týpci (bylo jich mnohem víc, jak jsme později zjistily, když jsme se škrábaly nahoru na tu zříceninu. Chtěli si povídat a zvali nás na borovičku:) My jsme však odmítly. Říkali nám, že jestli jdeme nahoru, ať si tu radši necháme bágly. tak jsme si kousek dál od nich odložily a šly nahoru. tam byl krásný výhled, tak jsme se rozhodly vrátit se dolů pro svačiny a pro cennosti, pro jistotu (sice nám to bylo před nima trapné, ale člověk nikdy neví, a přijít o všechny prachy hned na začátku... navíc těma lidma se to pak začlo trochu hemžit, takže jsme dobře udělaly, pak by nás to žralo a byly bychom nervózní či nás někdo fakt neokradne...). Příště si přibalím "chlebník" – hodí se, když člověk pak odloží bágl, a chce si vzít jen něco málo s sebou... Zpátky k tomu Starému Hradu, je ta několik vhodných míst pro přespání. buď dole pod zříceninou (praktické, zvlášť když někdo chodí v noci na záchod:), nebo nahoře v takové "jeskyňce" – taková celkem velká "místnost" v té zřícenině, pokud by vás překvapilo počasí. Navíc cestou pod Starým Hradem je několik skvělých plácků (loučka, plac u říčky) s ohništi. Takže by jste tady jistě nespali první ani poslední:).
My jsme však pokračovaly dál. Měly jsme toho ještě hodně před sebou. Náš cíl byla totiž chata Pod Chlebom. Takže jsme od píkymusely vystoupat nad 1 000 m nad mořem:). a že to byly pěkně strmé kopce.
První větší zastávka byla po poledni v Chatě pod Suchým. Tady jsme byly samy, krom domácích. Dali jsme si po polívce, koupily si pohled. Ptali se nás či jsme samy a kam máme namířeno. Říkali, že na Krivaň to je 5 hodin (kecali, 7!) a kdyby něco, že se můžem vrátit a zůstat u nich:D. Než jsme vyrazily nějak se tu nahemžilo min. 7 osob.
Zase jsme se škrábaly do kopců, ale jako vždy bez reptání. Asi holt máme dobrou kondičku . tohle by každý, respektive každá ženská nezvládla! Cestou jsme občas narazili na někoho narazili, vždy se pěkně pozdravili, jak se u turistů sluší, občas si popovídali (lidi zajímalo kam se derou dvě mladé holky s takovýma báglama, na nichž byly upevněny karimatky:), občas jsme je poprosily ať nás vyfotí a pokračovaly dál. Nejvíc nás potěšil jeden pár, který nám s úsměvem oznamoval, že jsou zde přemnožení medvědi (na ty mě mamka strašně upozorňovala před odjezdem:)), že si máme cesou povídat, ale prý že jsou v nížinách. Bodejť, po takových cestách by se ani nemohli pohybovat:D. To níže mají krásné planiny, lesy, tam se mají líp:). Tak jsme si z toho často utahovaly...
Nejvíce nás však zaujali dva turisti, teda hlavně zuzka je vzpomínala i druhý den:), myslím, že i u nich jsme zabodovaly. Šly opačný směrem jako my, tedy do Strečna a říkali, že se sem vrátí 17. - 18. 9. a půjdou na Rozsutec.
Něco po 19h už jsme byly na vrcholu Velkého Krivaně, nejvyššího vrcholu Malé Fatry. Dost tu foukalo, ale měly jsme parádní výhled. Naštěstí jsme konečně viděli náš cíl - chatu pod Chlebou - a nebyl daleko:). Na chatu jsme došly kol 20 h. Bylo tam už 7 lidí + 2 barmanky a my dvě. takže pohoda, mohly jsme spát v posteli. dopředu jsme si totiž nic nerezervovali..asi to není nutné. prý se spí nouzově při zaplnění kapacity v restaurace nebo v předsíni, nevím. Před chatou jsou navíc lavičky a nějaký plac by se určitě našel. navíc v náštěvním řádu NP je psáno, že stanování, bivakování je povoleno v prostoru u Chaty pod Chlebom, Chaty pod Suchým, Chaty na Grúni, Chaty na Kĺačianskej Magure do vzdálenosti 100 m od objektu.
Na Chatě Pod Chlebom se platí 150 SK za osobu – v posteli ve vlastním spacáku, 200 SK – povlečení. Mají tady několik menších pokojíčků s poschoďovkama (dokonce třípatrovýma:D), restauraci, 2 WC (muži, ženy:), umyvadlo se zrcadlem na chodbě a maličkou vodní nádrž před chatou, kde se můžou otužilci lehce opláchnout a umýt si nohy:).
Restaurace je otevřená od 7:30 - 21:00.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář