Druhý den jsme posnídaly, spočítali si příděl jídla na dnešek. No moc jsme to nevychytaly, mě se zkazil sýr, takže nám zbyl 1,5 obdélníčku apettita pro obě:D, starý chleba, a nějaké sladké. Po snídani jsme vyrazili. Na Poludňovém Grúni, jsme poseděly na karimatce a vykládaly. Pak se do kopce vyškrábali 3 chlapi. se nás ptali či jsme tu spali:D bo my na té karimatce, vedle sebe bágly:D. Nechaly jsme se vyfotit s Rozsutcem za zády a šly dál. Pod Velkým Rozsutcem už bylo hodně lidí, tolik jsme jich tady po hromadě neviděli:D šli jsme asi málo frekventovanou cestou a v jiný čas:). posilnily jsme se zbytby chleba a vyrazily. ze začátku pohodička, pak to začlo být zajímavé, adrenalin... řetěžy, držení se šutrů, žebříky, občas jsme se skoro plazili po zemi. V nejhorší částí, pár metrů pod vrcholem, se za námi vynořil Pavel Zuna s dcerkou, pěkně jsme je pozdravili, chtěly jsme je pustit před nás, ale odmítly. pak nás stejně předběhli:D. Na vrcholu bylo víc lidí, přicházeli sem z obou stran:). Začaly se stahovat mraky, dokonce spadlo pár kapek a vypadalo to na déšť, takže jsme se tady dlouho nezdržely. aspoň jsme se mohly nechat vyfotit z obou stran, když bylo sluníčko pod mrakem. lidi se smáli, že máme starý automat po babičce. holt si asi fakt koupím digitál, ne jednou jsem litovala, že ho tam nemáme...fakt dobrá věc, zvlášť pro cestovatele. Na Malý Rozsutec se nám nechtělo, stejná skála v menším provedení. navíc už den před tím jsme se shodly, že bude lepší to pak stočit přes Horní a Dolní Diery. Dobře jsme udělaly. Sice dolů to byl teda adrenalin. zuzka se v tom vyžívala, šla vždy první a radila mi, co a jak. Byla jsem z toho trošku vyjukaná, protože jsem nikdy podobnou cestou nešla. Cesta vedla podél či přes potok mezi skálama, takže tam byly řetězy, žebříky apod. No horních Dierách jsme potkali snad jeden pár co šel nahoru. aspoň nám podávali ruce na konci jednoho úseku z řetězy:), další lidi se objevovali až níže v dolních dierach, asi si to je přišli vyfotit a pak to stočili do Štefanova (či kam to vedlo ta cesta)... kdežto my jsme to zmákly celé směrem dolů s bágly na zádech. V jednom úseku nás zase dohonil Pája (Zuna) s dcerkou - měli dost dobré tempo, stihli i Malý Rozsutec a pak už jsme je nedohonily. Nakonec jsme byly rády, že jsme tam někoho potkaly, aspoň jsme se mohly nechat vyfotit:D. Ještě mi na filmu zbyly nějaké fotky, tak se to musí rychle dofotit, jsme zvědavé, co z toho vyjde:) No slezly jsme to dolů a kolem Bieleho Potoka, hotel, restaurace, jsme šly pak po hlavní do Terchové. Bylo třeba najít nocleh. Chtěly jsme do penzionu, abychom se pořádně umyly...Cestou jsme si dali po polívce, v centrum pak v obchodě nakoupily, zuzka tu potkaly známé, tak jsme s nima kecali u regálů s pečivem, a pak šly hledat vhodný penzion. před jedním rodinným domkem stál pán s kastrůlkem a zeptal se nás, či hledáme ubytování, prý 250. chtěla jsem usmlouvat na 200, že budem spát ve vlastních spacácích, ale nešlo to. říkal, ať se jdeme podívat. líbilo se nám to, měly jsme svůj pokoj se sprchou a wc, takže neber to. Umyly jsme se, spočítaly prachy, napsaly další řádky do cestáře a šly spát.